Michael recenze: Film o Michaelu Jacksonovi uhýbá těm největším otázkám

Michael Jackson během života zvládl něco, co se povede jen málokomu. Vyvolával hysterii, fascinaci i nekonečné internetové debaty ještě dávno před dobou, kdy sociální sítě proměnily každého člověka v profesionálního komentátora všeho. Když Hollywood oznámil velký životopisný film Michael, očekávání okamžitě vystřelila vzhůru. Mluvili jsme přece o člověku, který změnil popovou hudbu, přepsal pravidla koncertních show a naučil planetu moonwalkovat způsobem, nad kterým by fyzikové nejspíš jen rezignovaně zavřeli učebnice.

Jenže místo filmové verze Thrilleru dorazila biografie, která připomíná nádherně nasvícenou sochu někde na výstavě. Všechno vypadá přesně tak, jak má. Jenže někde mezi reflektory a hudbou občas chybí skutečný tep.

 

Michael: film o Michaelu Jacksonovi řešil komplikace už před premiérou

Ještě než se Michael dostal do kin, řešil vlastní problémy mimo kamery. Už během produkce se začaly objevovat zprávy o úpravách scénáře, přetáčkách i citlivém přístupu k některým složitějším kapitolám života Michaela Jacksona. Tvůrci tak neřešili jen běžný hollywoodský chaos, ale mnohem složitější otázku: jak odvyprávět příběh jedné z největších a zároveň nejrozporuplnějších osobností moderní popkultury.

No a výsledek občas působí dojmem, že si film není jistý, jak hluboko vlastně chce jít.

Přitom na první dobrou vypadalo všechno až podezřele dobře. Režie se ujal Antoine Fuqua, scénář napsal John Logan a hlavní roli získal Jaafar Jackson, synovec samotného Michaela Jacksona. Kdyby někdo podobnou sestavu zveřejnil před pár lety na internetu, fanoušci by ji nejspíš označili za vysněný casting.

Jenže slavná jména sama o sobě prostě film neutáhnou.

Jaafar Jackson jako Michael Jackson drží film ve chvílích, kdy potřebuje energii

Pokud existuje důvod, proč Michael funguje i přes své slabší stránky, je to Jaafar Jackson.

Podobnost se slavným strýcem není jen otázkou vzhledu. V některých scénách působí až nepříjemně přesně. Mimika, pohyby, držení těla i taneční vystoupení fungují natolik dobře, že člověk místy zapomene, že nesleduje archivní záběry.

Nejsilnější momenty přicházejí ve chvíli, kdy film nechá hudbu a hlavního představitele převzít kontrolu. Rekonstrukce koncertů, období Jackson 5 nebo části věnované vzniku Thrilleru patří k nejsilnějším scénám celého filmu. Tady totiž dostaneš ránu do týla nostalgie – tady si totiž znovu připomeneš, proč Michael Jackson dokázal změnit hudební průmysl způsobem, který se neobjevuje každou generaci.

Současně ale v tu samou chvíli začne být vidět i největší problém filmu. Zatímco Jaafar přichází na scénu připravený odehrát životní výkon, scénář občas působí, jako by ještě pořád hledal správný rytmus. Asi jako když chceš tančit, ale teprve hledáš boty.

Michael Jackson životopisný film opatrně našlapuje kolem nejtěžších témat

Jak natočit film o Michaelu Jacksonovi a současně se nepustit do nejkomplikovanějších částí jeho života?

Michael volí opatrnější cestu.

Film se soustředí především na kariérní vzestup, rodinné vztahy, období Jackson 5 a cestu ke globální slávě. Dotkne se tlaku popularity, izolace i proměny veřejného obrazu, ale některá komplikovanější témata zůstávají spíše naznačená než skutečně otevřená.

Je důležité dodat jednu věc. Michael Jackson nebyl nikdy pravomocně odsouzen a debaty kolem jeho osoby dodnes rozdělují fanoušky, média i veřejnost.

Právě proto zamrzí, že film nezkouší nabídnout hlubší pohled na člověka plného protikladů. Ne kvůli šoku nebo kontroverzi, ale kvůli obyčejné lidskosti. Legenda Michaela Jacksona totiž existuje dávno. Mnohem zajímavější ale bývá člověk, který se skrývá pod ní.

Pokud tě zajímá, jestli je film Michael podle skutečnosti, odpověď není úplně jednoduchá. Snímek vychází ze skutečných událostí, ale některým etapám života věnuje výrazně větší prostor než jiným.

Hudba funguje výborně, příběh občas ztrácí tempo

Michael rozhodně není špatný film.

Hudební sekvence mají energii, koncertní rekonstrukce fungují a několik scén znovu a znovu připomíná, proč byl Michael král a jak moc dokázal změnit popkulturu. Ve chvílích, kdy film staví na hudbě a charismatu svého hlavního představitele, všechno šlape jako na drátkách.

Potíž přichází mezi těmito vrcholy.

Životopisné filmy potřebují plynulost a přirozený vývoj, jenže Michael občas připomíná sérii důležitých zastávek. Děj přeskakuje mezi zásadními okamžiky tak rychle, že některé události nestihnou získat potřebnou váhu. Místo silného životního příběhu tak chvílemi vzniká pocit rychlého průletu největšími událostmi. A je to škoda hlavně proto, že materiálu na silnější drama měl film víc než dost.

Michael Jackson film obsazení a reakce publika ukazují zajímavý rozdíl

Jedna věc je ale zajímavá. Kritici a fanoušci tentokrát často odcházejí s úplně jiným dojmem.

Část recenzí upozorňuje na opatrné vyprávění nebo až příliš uhlazený přístup. U diváků se ale pravidelně vrací jedno jméno — Jaafar Jackson. Na sociálních sítích se opakovaně objevuje chvála jeho hlasu, pohybů i momentů, kdy téměř mizí hranice mezi hercem a Michaelem samotným.

Film proto nejlépe funguje jako připomínka fenoménu, který kdysi dokázal jediným pohybem ruky rozpoutat davové šílenství. Někteří diváci hledají silné drama, jiní chtějí znovu zažít pocit, jak Michael Jackson kdysi působil jako člověk z jiné planety.

A to nejsou úplně stejné disciplíny.

Antoine Fuqua zvládá velké scény, menší emoce mu občas utíkají

Antoine Fuqua dobře ví, jak pracovat s velkými obrazy. Kamera, koncertní sekvence i vizuální stránka působí velkolepě a některé momenty mají téměř dokumentární autenticitu. Ve chvíli, kdy film stojí na hudbě, pódiu a reflektorech, funguje všechno senzačně.

Jakmile se ale snaží zpomalit a ukázat Michaela mimo jeviště, začne film tu a tam ztrácet jistotu. Intimnější momenty působí uspěchaně, skoro jako kdyby bylo nepříjemné je skoro zmiňovat a některé emocionální přechody přijdou dřív, než si k nim divák vytvoří vztah.

Je zvláštní sledovat film o člověku, jehož život připomínal jeden dlouhý emocionální chaos, a současně mít pocit, že vyprávění zůstává zvláštně opatrné.

Michael recenze: Ve srovnání s Bohemian Rhapsody nebo Elvis zůstává Michael bezpečnější

Pokud jde o Michael recenzi bez spoilerů, největší srovnání nabízí jiné hudební biografie.

Po úspěchu filmů jako Bohemian Rhapsody nebo Elvis působí Michael až zbytečně bezpečně. Oba filmy dokázaly vedle hudební stránky nabídnout i silnější osobní konflikt a komplikovanější pohled na hlavní postavy.

Michael Jackson přitom patřil mezi nejméně předvídatelné osobnosti své generace. Jeho kariéra bourala hranice a život často připomínal směs geniality, obrovského tlaku a chaosu. A film kolem toho všeho místama našlapuje až příliš opatrně. Skoro jako kdyby se nechtěl dotýkat některých témat, aby mu neshořely špičky.

Je to tak trochu jako natočit Jurský park a oznámit, že dinosauři sice existují, ale většinu času zůstanou mimo záběr. Technicky vzato tam jsou. Jen si člověk časem začne klást otázku, proč kolem nich všichni jen krouží.

Michael recenze: film miluje legendu víc než člověka

Fanoušci Michaela Jacksona si Michael pravděpodobně užijí. Hudba funguje, Jaafar Jackson podává velmi silný výkon a některé scény mají neskutečnou energii.

Pokud jsi ale čekal hlubší pohled pod povrch jedné z nejslavnějších hudebních osobností historie, můžeš z toho mít pocit nevyužité příležitosti a dost možná se dostaví zklamání.

Michael Jackson celý život překvapoval svět. Film Michael většinu času působí jistě, uhlazeně a bezpečně. Možná až příliš.

FAQ

Je film Michael podle skutečnosti?
Částečně ano. Film vychází ze skutečných událostí, ale některým částem života Michaela Jacksona věnuje výrazně menší prostor.

Kdo hraje Michaela Jacksona ve filmu Michael?
Hlavní roli ztvárnil Jaafar Jackson, synovec Michaela Jacksona.

Jaké je obsazení filmu Michael?
Ve filmu se objevují herci představující členy rodiny Jacksonových i další důležité osobnosti hudebního průmyslu.

Vyplatí se film Michael vidět v kině?
Pokud máte rádi hudební biografie a Michaela Jacksona, koncertní scény na velkém plátně fungují výborně.

 

 

Článek napsala: Paliczka